vyzkoušejte týden zdarma

Co o nás prozradí BMI index? Zpět na seznam článků

Používání tohoto indexu jistě zaregistroval každý, kdo se kdy zajímal o svoji hmotnost nebo celkový zdravotní stav.

Název BMI index je zkratkou z anglického slovního spojení body mass index, neboli index tělesné hmotnosti a je jedním z nejpoužívanějších tělesných indexů jak u neodborné, tak u odborné veřejnosti.

Díky tomuto indexu můžeme jednoduše a rychle vyhodnotit, zda se daný člověk vyskytuje v normálním váhovém rozmezí, nebo je jeho tělesná hmotnost zvýšená a tím třeba i zdraví nebezpečná.

Ukazatel tělesné hmotnosti

Díky body mass indexu můžeme porovnávat tělesnou hmotnost veškeré populace, slouží tedy i jako ukazatel výskytu obezity či podvýživy na světě.

BMI se vypočítává pomocí jednoduchého vzorečku, proto si ho můžeme vypočítat i sami doma, bez potřeby nějakého speciálního příslušenství. Postačí nám pouze obyčejný metr a váha, protože k výpočtu BMI potřebujeme znát přesnou tělesnou výšku a hmotnost.

Vzoreček pak sestavíme jako poměr váhy v kilogramech a druhou mocninu tělesné výšky v metrech. Pro příklad si uvedeme člověka, který má výšku 175 cm a váhu 60 kilogramů a jehož vzoreček pro výpočet BMI indexu by vypadal následovně:

BMI = 60 (hmotnost v kg) / 1,752 (výška v metrech na druhou)

Vypočtený BMI index se pak uvádí většinou bez jednotek a porovnává se se standardizovanými tabulkami, které jsou pro všechny volně dostupné. Číselné hodnoty vypočteného BMI indexu jsou pak uspořádány vzestupně do tabulek, které nám ukazují, jak se daný člověk vychyluje normy ideální tělesné hmotnosti.

Osoba s ideální tělesnou hmotností by měla mít BMI index mezi 18,5 – 25, méně než 18 se označuje jako podvýživa a jedinci s touto vypočítanou hodnotou by měli nejlépe podstoupit intervenci lékaře. Podvýživa se totiž nejčastěji vyskytuje jako příznak nějaké významné poruchy funkce našeho organismu, příčinou mohou být faktory jak biologické, tak psychické.

Nejčastěji mají snížený BMI index osoby s poruchami příjmu potravy, což je jedno z nejnebezpečnějších psychiatrických onemocnění, které by se mělo co nejdříve léčit. Podvýživa však může být způsobena i z jiných důvodů, většinou však bývá příčinou jistá nemoc nebo porucha, proto by se měl daný člověk nechat co nejdříve odborně vyšetřit.

Do jaké skupiny hodnot BMI spadáte vy?

Pokud je výsledný BMI index nad 25, je to již charakterizováno jako nadváha, nad 30 jako mírná obezita, nad 35 jako střední obezita a BMI nad 40 je označováno za morbidní obezitu, která je životu velmi nebezpečná.

BMI index by měl nejlépe pravidelně kontrolovat váš ošetřující lékař, ale většinou se lidé s neadekvátním BMI indexem ocitnou mnohem dříve v ambulanci specializovaného lékaře, jelikož i nadváha a obezita s sebou nesou mnohé zdravotní komplikace.

Může to být například metabolický syndrom, jehož nedílnou součástí je obezita v anamnéze, dále diabetes mellitus 2. typu a jiné hormonální poruchy, deprese a špatná psychická výkonnost, zatěžování kloubů a kostí a následný vznik osteoartrózy, či v neposlední řadě kardiovaskulární onemocnění, jež jsou momentálně nejčastější příčinou úmrtí na světě.

BMI může být zavádějící

Ne vždy je však nadměrný BMI index příznakem nějakého onemocnění či poruchy stravování, protože i tento index tělesné hmotnosti je velmi nepřesný a mnohdy zavádějící.

Nevýhodou BMI indexu je fakt, že výpočet nezohledňuje celkovou stavbu a konstituci těla jedince, tudíž není bráno v potaz množství svaloviny či tukové hmoty v těle, která může výslednou hodnotu významně ovlivňovat.

Jako příklad si představme kulturistu či jiného vrcholového sportovce, který v žádném případě netrpí obezitou, jen má v daleko větší míře vyvinuté svalstvo než je tomu u zbytku populace.

Vysoká hodnota BMI zde tedy není způsobená obezitou, nýbrž vysokým procentem svalové hmoty v těle, která váží hmotnostně daleko více, než tuková tkáň. Stejně tak i člověk s normálním BMI indexem může být skrytě podvyživený.

Body mass index tedy berte v každém případě jenom jako obecný ukazatel sloužící k jednoduchému vyhodnocování statistik a porovnávání výživového stavu obyvatelstva.

Index tělesné hmotnosti rovněž ve většině případů poukazuje na jasné případy obezity či podvýživy, ale pokud chceme stanovit celkový stav organismu včetně jeho základních složek, vždy musíme do hry přibrat i další vyšetření, například bioelektrická impedance, díky které určíme poměr svalové a tukové masy v těle.

Při zjištění výživových nedostatečností je vždy dobré udělat i celkový rozbor krve, ze kterého můžeme posléze blíže určit některé zdravotní nesrovnalosti.

BMI index je tedy určitě dobré znát, ale nikdy bychom ho neměli brát příliš vážně. Mějte na paměti, že tato hodnota je jenom orientační a pro získání informací o celkovém stavu našeho těla musíme vždy využívat odbornějších technik, než je pouhý metr a váha.

Nezapomínejme také na to, že nejdůležitější je jak se ve svém těle cítíme a jak jsme se sebou spokojení, protože jen tak můžeme žít harmonický a vyrovnaný život plný pohody.

Co si přečíst dál?

Plavání a jeho vliv na zdraví

Proč si zamilovat plavání? Tento sport zlepší vaši kondici i zdraví. Plavání má pozitivní vliv na srdeční činnost, klouby a […]

Potraviny zdravé pouze na pohled

Vypadají jako zdravé, ale opak je pravdou. Obsahují nadbytek jednoduchých cukrů, nasycených tuků a jiných látek, které zdraví jednoznačně škodí. Možná […]

Co nedělat, když chcete zhubnout

Zdravé a úspěšné hubnutí vyžaduje odhodlání, soustředění, motivaci, odříkání a rozhodnutí držet se určeného plánu. Na cestě za vysněnou postavou je […]

  1. 1. Vyplníte formulář
  2. 2. Zavoláme Vám a potvrdíme termín první lekce
  3. 3. Přijdete si zacvičit

Všechny články Přečtěte si

Plavání a jeho vliv na zdraví

Proč si zamilovat plavání? Tento sport zlepší vaši kondici i zdraví. Plavání má pozitivní vliv na srdeční činnost, klouby a […]

Potraviny zdravé pouze na pohled

Vypadají jako zdravé, ale opak je pravdou. Obsahují nadbytek jednoduchých cukrů, nasycených tuků a jiných látek, které zdraví jednoznačně škodí. Možná […]

Contours v médiích